Pamatuj si na své první kotě. Bylo celé černé akorát kousek pod krkem mělo bílý flíček. A opravdu jsem byla velmi nadšená, když jsem tohle kotě měla, protože jako každé malé dítě, taky já, jsem si vždycky přála mít doma nějaké zvíře. Nedokázala jsem si představit, že já budu bez zvířete. Například moje sestřenice, tak ta měla doma dva koně a taky dva velké psy. Ani nevíte, jak já jsem sestřenici záviděla. A tohle nebyla pouze jediná kamarádka či sestřenice, která měla doma opravdu hodně zvířat. Dokonce i moje sousedka, měla doma plný kotec králíků a taky několik koček, že by to asi ani nešlo spočítat.

Já jsem prostě milovala zvířata strašně dlouho a stejně tak i moje kamarádky a kamarádi. Vždycky jsem toužila po tom, že jednoho dne budu bydlet na velkém statku, kde budu chovat plno zvířat. Toužila jsem po tom, že v dospělosti potom budu chovat husy a slepice a taky králíky a budu mít psa a kočku. No, řekněte mi, které dítě by si tohle ze začátku nepřálo? A opravdu neznám žádné dítě, který by mi řeklo, že nemá rádo zvířata.

Taky neznám žádné dítě, které by mi řeklo, že by doma nechtělo žádné zvíře. A jaké zvíře jste měli doma jako první vy? Já si taky pamatuji, jak můj bratr dostal malého zakrslého králíka. A i když ten malý zakrslý králík byl velmi krotký, tak bratr byl ještě malý a hloupý, že dal králíka na zahradu. A je potom logické, že když zaštěkal pes, tak králík byl úplně v čudu a utekl. A už jsme králíka nikde nenašli. Je jasné, že králík před hlukem uteče a už se nenajde. Ani vám nemusím popisovat, jak byl bratr z toho velmi nešťastný. Já to chápu, ale aspoň se poučil. Víte, jak se to říká. Chybami se člověk učí. Nebo jak by se to člověk měl jinak naučit? Víte, se zvířaty není jenom radost, ale taky starost a musí se o ně taky pěkně starat. Nic není jednoduché a každý živá tvor potřebuje péči a lásku.